Manželství bez výhod

Dva mí kamarádi se v devadesátých letech vzali, aby si mohli koupit dort a pivo, které stát přiděloval na svatby. Nechodili spolu a nikdy mezi nimi neproběhlo víc než přátelské objetí, ale prodej piva a cukrového dortu jim vynesl dostatek peněz na několik měsíců živobytí, byť žili každý zvlášť. Stejně jako oni podepsala manželskou smlouvu spousta dalších lidí, kteří toužili po nedostatkovém zboží a po třech nocích svatební cesty v hotelu, které byly na černém trhu ceněny velmi vysoko.

S těmito příklady v mém okolí je mi zatěžko brát akt manželství příliš vážně. Už mnoho let žiji „na hromádce“ bez stopy nějakého papírování. Spousta mých známých žije s partnerem se kterým nikdy nevkročili k notáři a neformalizovali svůj svazek. Nejedná se pouze o postmoderní neodpovědnou módu, ale o ztrátu zvyku stvrzovat manželství nějakým podpisem. Mezi motivy vymizení tohoto zvyku patří také neexistence společného majetku manželů, který by bylo třeba smluvně ochraňovat. Jaký je pro dítě rozdíl mezi tím, jestli má rodiče formálně oddané nebo ne, když stejně nemají žádný majetek, který by mu mohli odkázat?

My, kterým je dnes méně než čtyřicet let, přicházíme do milostných vztahů jenom s tím co máme na sobě. Když skončí milostná idyla, vejdou se nám často věci do jednoho jediného kufru. Když je hnízdečko lásky vystavěné v domě rodičů a plat nestačí na nákup jakéhokoli trvalého majetku, není už podpis na papíře a razítko stvrzující manželství příliš důležité.

Do 27. listopadu bude mít každý příspěvek na tomto blogu odkaz na hlasování o cenu The Bobs. Generace Y soutěží ve třech kategoriích: nejlebší blog, zvláštní ocenění Reportérů bez hranic a nejlepší internetový deník. Zde je odkaz: http://www.thebobs.com/