Boring home

Znám knihy, které poznamenaly své autory, a také vím o autorech, kteří na svá díla vrhají temné stíny. Případy, kdy literáti jsou stejně komplikovaní jako jejich texty, nám mohou připomínat soutěž o to, kdo komu víc uškodí. Orlando Luís Pardo Lazo podává v souboru povídek  pod souhrnným titulem Boring Home zářný příklad toho, co nebude představeno na Mezinárodním knižním veletrhu 2009 v Havaně. Autor je doslova posedlý touhou komplikovat věci, hrát si s realitou v jazykových hříčkách, které je možno rozšifrovat skrze náznaky a výkřiky. Aby toho nebylo málo, zachycuje čočkou své pomyslné kamery překvapivé obrazy odporující oficiální ikonografii. Neukazuje jablko ani Adama, tím méně hada.

Radioaktivita, kterou šíří Orlando, už zasekla nejednu tiskárnu, vydavatelé se při ní začervenali a některým kolegům byla důvodem k tomu, aby ho na ulici přestali zdravit. Jeho jméno zmizelo ze seznamů autorů podporovaných oficiálními institucemi a bylo vyškrtnuto z katalogů zmíněného veletrhu. Přesto se potrhlý de Lawton odhodlal Rolandovu knihu vydat a nyní ji chce představit. Jeho přátelé, lidé vyvržení stejně jako on, se rozhodli dělat mu při alternativním uvedení jeho textů společnost. V pondělí, 16. února ve tři hodiny odpoledne, před pevností La Cabana.

Nebýt výhružek, všechno by mohlo zůstat při skupince posedávající na trávníku a rozmlouvající o dokončené knize. Od včerejška však koluje Ministerstvem kultury interní email, jímž nás varují před možnými represemi, které by mohly následovat po alternativním představení knihy. Probíhá zastrašování a obviňování ze strany námezdných revolucionářů – jak zoufale jim chybí originalita! – a dokonce utajená výstraha o případném napadení. Tohle všechno ale jen zvýšilo napjaté očekávání. Kniha Boring Home dostala do vínku tu nejlepší možnou prezentaci, o jakou může prokletý spisovatel stát.

Budeme tam. Ještě se uvidí, jestli nás nechají dojet k cíli.

Antény

Dayron schovává svou parabolickou anténu za vodní nádrží na střeše, chytá televizní vysílání z Mexika a z Miami. Bydlí v budově o osmi bytech a každému ze svých sousedů zprostředkovává kabel se zakázanými programy. Přestože policie po těchto nelegálních distributorech pátrá, nic proti nim nezmůže. Počet těch, kdo páchají tentýž přestupek, neustále vzrůstá. La Havana občas připomíná telepavučinu protkanou spoustou nejrůznějších nádrží a hadic, kterými ve skutečnosti proudí zapovězený signál zahraničních televizních kanálů.

Množství kubánských rodin, které se upsaly undergroundovému obchodu, platí měsíčně dvě stě kubánských pesos, tedy polovinu průměrného měsíčního výdělku. Výměnou za to obdrží čtyřiadvacetihodinový přísun telenovel, show a muzikálů. Těch pár národních kanálů prošpikovaných ideologií nemůže soutěžit s oslnivými barvami a rozmanitostí, která proudí troufalou satelitní anténou.

Vláda ve snaze zabránit tomuto jevu vycvičila policejní oddíly, které prohledávají terasy a stříhají podezřelé dráty. Pokuta za podvratnou činnost může přesahovat dva tisíce pesos a zahrnuje také zabavení přijímacího zařízení a televizoru. Strach z odhalení však odvážné diváky neodradí. Některým podnikatelům se dokonce podařilo umístit distribuční sítě pod povrch ulice do starých rozvodů vody. Najímali si k tomu opravdové brigády předstírající opravu chodníku. Ve skutečnosti však zakopávali ony pronásledované kabely.

Dayronovi zákazníci podstupují všechna rizika jen proto, aby mohli shlédnout něco jiného.