Krabím krokem, jeden dopředu, dva dozadu

Pár dní jsem se nedostala na internet, alternativním bloggerům na Kubě se totiž do cesty připletla další potíž. V mnoha hotelech teď chtějí, aby zájemce o připojení prokázal, že žije mimo kubánské souostroví. Zaměstnanci  za přepážkou – stejně místní jako já – mi oznamují, že moje namodralá průkazka mě neopravňuje k přístupu na světovou síť. „Je to nařízení shora“, vysvětlila mi jedna žena, jako by bylo možné takovéto rozhodnutí učinit někde jinde než ve vládních kancelářích.

Tuším, že pro mě bude težké proměnit se ze dne na den v cizinku. Takže mi nezbývá nic jiného než protestovat proti tomuto zákazu a zavádění nového druhu apartheidu. Budu zase muset vytáhnout svůj turistický převlek, ale teď abych se naučila maďarštinu nebo jiný podobně složitý jazyk, abych zmátla ty, kdo prodávají přístupové karty. Také bych se třeba mohla potloukat po hotelích a zkoušet přemluvit turisty, aby mi koupili klíč, který mi je odpírán, tu propustku, kvůli níž potřebuji „nebýt Kubánkou“.