Přijít o zub a získat číslo


Před několika měsíci se mi zdálo, že jsem přišla o zub. Ten malinký na straně, který se mnou je už víc než třicet let. Mléčný řezák co nikdy nevypadl a já vím, že se o něj musím starat, protože nemám jak ho nahradit. Kdyby tu ještě byla moje babička, interpretovala by tyto snové zážitky jako „předtuchy někoho, kdo má umřít“. Ana spojuje sny, ve kterých člověk ztrácí stoličky, špičáky nebo jiné zuby se ztrátou milované osoby. Nosí zubní protézu a už pohřbila skoro všechny kamarády své generace.

Chladně jsem zanalyzovala pověry a vzpomněla si, že v naší ilegální loterii se číslu 8 také říká „mrtvé“. Nebylo těžké najít místního sázkaře, protože i když ji už padesát let pronásledují, „bolita“ funguje v každém bloku a těší se větší popularitě a významu než samotné CDR (Výbor na obranu revoluce, pozn. překl.). Ilegální síť vybere peníze a přinese je osobě zvané „bolitero“, který poslouchá výsledky na rádiu z Venezuely nebo Miami a rozdělí poté výhercům příslušné částky. Tak může být každá běžná denní událost interpretována jako znamení, se kterým se pak dá sázet v poměru od 1 do 100 v očekávání atraktivní výhry. V hovorové řeči se pod „motýlem“, „koněm“ nebo „krkavcem“ rozumí čísla 2, 1, nebo 33 v pronásledované loterii a v narážce na ni se i pětipesovým bankovkám říká „jeptišky“.

Tak jsem se odvážila a vsadila dvacet peso na to pohřební číslo. Jak se dalo očekávat, nic jsem nevyhrála. Ale ani jsem to nevzdala a slídím v novinách Granma po nějakém dalším čísle, které by podpořilo moji šťastnou hvězdu. První úspěch, který jsem v „bolitě“ měla bylo v době mé puberty, když jsem odvážně vsadila na lákavé číslo 90 (znamenající „starý muž“) z titulku oficiálního orgánu Komunistické strany Kuby. Věřte mi, že spousta Kubánců ty noviny čte s cílem ulovit indicie do naší nejpopulárnější loterie a ne aby zde našli věrohodné zprávy. Analyzujeme inzeráty, sny, politické plakáty a slavná výročí – symboly reality, které překládáme v čísla zakázané loterie.