Čekání

Maminka se kýve ze strany na stranu. Opírá se nejdřív o jednu nohu, pak o druhou, zatímco já se jí svými sedmiletými hubenými pažemi držím v pase. Na co je tahle fronta? Nevím, možná stojíme na zastávce autobusu, před obchodem, kde mají něco k jídlu, nebo před lékarnou, abychom koupili aspirin. Je to dlouhá fronta na slunci a člověku připadá, že na něj nikdy nepřijde řada.

Ovívá se. Dál se kolíbá napravo a nalevo. Má matka mě těmito pohyby, nevědomky, učí umění čekat. Cvičí mě v trpělivosti, abych se dokázala vyrovnat s dlouhými frontami, ve kterých budu muset stát.

About these ads

Napsat komentář

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Změnit )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Změnit )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Změnit )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Změnit )

Connecting to %s