Tropický Sacharov

Je těžké si představit, že by uvnitř neduživého těla Guillerma Fariñase, pod obličejem bez obočí, existovala vůle zcela odolná proti malomyslnosti. Člověka také překvapí, že ve chvílích, kdy bylo jeho zdraví nejvíce ohroženo, nepřestal být vnímavý k problémům a těžkostem lidí okolo sebe. I teď, s vyoperovaným žlučníkem a bolestivými stehy, táhnoucími se mu přes břicho, se mne vždycky, když mu volám, zeptá na mou rodinu, mé zdraví a školu mého syna, než aby si stěžoval. Jak dokáže žít pro druhé! Ne náhodou odmítl přijímat potraviny, aby dosáhl propuštění 52 politických vězňů, z nichž jich osobně mnoho neznal.

Existují ocenění pro osobnosti, která přitáhnou pozornost k hodnotě bytostí do té doby opomíjených. Ale také existují jména, která přidají na slávě nějakému vyznamenání a to je i případ Sacharovovy ceny udělené Fariñasovi. Od letošního října budou mít příští vyznamenaní nejvyšší cenou Evropského parlamentu o důvod víc, proč na to být pyšní. Ta má teď vyšší hodnotu díky tomu, že byla udělena tomuto obyvateli Villa Clary oddanému ostatním, tomuto bývalému vojákovi, který se zřekl zbraní, aby se zapojil do nenásilného boje.

Kdo víc než on, který si vytyčil nesmírně vysokou metu a dosáhl jí, který nám všem dal lekci odvahy a podrobil své tělo bolestem a strádání, které na něm nechají stopy do konce života! Žádné jméno není vhodnější k tomu, aby bylo zařazeno na seznam po boku Nelsona Mandely, Aun Schan Su Tij a Dam v bílém, než tento novinář a psycholog, jehož hlavní charakteristikou je skromnost. Otevřenost, kterou nezměnily ani mikrofony a blesky fotoaparátů všech těch novinářů, kteří s ním v těchto dnech dělali rozhovory. Díky prostotě, kterou na něm jako jeho přátelé tolik obdivujeme, dosáhl Coco (i jeho přezdívka je skromná) toho, že Sacharovova cena vypadá daleko důležitěji.