Šlapat

Víte jaké to je, snažit se šlapat na kole se zrezivělým řetězem, zprohýbanými vidlicemi a zatuhlými lanky? Tak takový mám v posledních dnech pocit. Veškerá má energie, snaha a touha něco dělat přichází nazmar kvůli stroji, který se nikam neposouvá. Občas si říkám, že způsob života, do kterého mě tlačí každodenní problémy, obtíže a absurdity, je výrazem snahy nenechat mne vzlétnout, nedovolit mi utéct ze začarovaného kruhu, ve kterém mám šlapat až do úplného vyčerpání.

Na kole, o kterém mluvím, nemůžu ovládat řídítka, můj směr určují jen kameny na cestě a jediné, co jakž takž spolehlivě funguje, jsou brzdy. Ulice, po které chci jet, je plná značek s různými zákazy a nemám přednost ani na jedné křižovatce.

Vím, že by bylo snazší kolo jednoduše vyhodit, přestěhovat se do čtvrti se širokými chodníky pěkně daleko odsud, nebo se přestat hýbat a vymýšlet projekty, které mne unavují a nepřiměřeně zatěžují ojeté pneumatiky. Jenomže jakási tvrdohlavost a rozmazané sny o budoucím skvostném jízdním kole mi ještě nedovolily slézt ze sedla.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s