A má sklenice mléka?

Po proslovu Raúla Castra 26. července mě několik kamarádů pozdravilo slovy, odkazujícími na „sklenici mléka“, kterou nám před kamerami slíbil. Z téměř šedesáti minut chvalořeči lidé mluví jen o slibu dosáhnout toho velkého úspěchu, že „si každý Kubánec bude moci dát“ skleničku vzácného mléka, kdykoli bude chtít.

Pro mne, která patří ke generaci odkojené čajem z pomerančových slupek, byla ta zpráva neuvěřitelná. Osobně si myslím, že dřív pošleme člověka na měsíc, vyhrajeme první místo na Olympiádě, nebo vymyslíme očkování proti AIDS, než se podaří, aby byla pro každého na ostrově dostupná už dávno zapomenutá ranní káva s mlékem.

Vím, že vypadám jako skeptik, ale to samé se stalo i redaktorům Raúlova proslovu z novin Granma (v papírovém i internetovém vydání). V obou verzích byl slib o všeobecné dostupném mléku zcenzurován.

Rozhodnutá poslechnout si znovu o nové metě, které budeme dosahovat, jsem si v pátek 27. července sedla k televizi, abych se podívala na záznam projevu. Můj údiv se zdvojnásobil, když v momentě, kdy měla přijít tou dobou už kultovní věta o mléku, přišel místo toho střih a záběr na záplavu vlajek na náměstí Ignacia Agramonte.

Tak teď už nevím, jestli jsem si v nějakém potravinovém blouznění tu sklenici mléka vymyslela, nebo jestli skutečně existovala.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s