Přišla jsem, abych zůstala

Bude to v těchto dnech právě tři roky, co jsem si v Curychu sbalila kufry a rozhodla se společně se synem, kterému bylo tehdy osm let, vrátit do své země a zůstat zde. Až sem by to mohl být jednoduchý příběh o návratu emigranta do vlasti, kdyby zde ovšem nebyl ten malý detail, že jsme měli oba status těch, kteří „definitivně opustili zemi“. Nebudu vysvětlovat, co se skrývá pod tímto pokřiveným pojmem, který se na vás začne vztahovat po jedenácti měsících v zahraničí, protože ho všichni, ti uvnitř i ti venku, moc dobře známe.

Po rozhodnutí vrátit se na ostrov jsme si koupili zpáteční letenky, poslali pasy na konzulát v Bernu, aby nám tam dali nedávno zavedené razítko, opravňující pas znovu použít a nasedli jsme na letadlo s přestupem v Paříži. Na kubánském letišti jsme na obvyklé otázky po účelu cesty odpovídali podle naučeného scénáře: „Přijeli jsme na dva týdny, abychom navštívili rodinu“. Necelých 20 kilogramů každého z našich zavazadel tvořilo všechen náš osobní majetek, vybraný opatrně tak, aby žádná z věcí neprozradila, že se z této cesty nevrátíme.

Utekly dva týdny na letence a naše jména určitě zněla z amplionů letiště José Martí, i když jsme si na koupená místa nikdy nesedli. Tehdy jsme začali shánět informace o možných rizicích a důsledcích našeho „náhlého rozhodnutí“ zůstat. Každý, koho jsem se zeptala, jestli nezná nějaký podobný případ, jen vytřeštil oči s výstižným: „Ty ses zbláznila!“. Ano, asi mě zachvátilo neobvyklé, řídce se vyskytující, ale nakonec asi opravdové šílenství.

Mí přátelé si mysleli, že si z nich dělám legraci, má matka odmítla přijmout, že její dcera už nežije ve Švýcarsku, plném mléka a čokolády a sousedé věřili, že jsem se z Evropy vrátila jako Mata Hari. Nakonec mi dal klíč k záhadě náhodný známý. „Jediné, co musíš udělat, je zničit svůj pas, bez něj tě nemůžou naložit do letadla a nechat odvézt.“ Tímto aktem jsem se na několik měsíců stala ilegálem ve vlastní zemi.

12. srpna jsem se dostavila na krajskou imigrační policii, abych jim oznámila: „Jsem to já, i když na to nemám papíry, a přišla jsem, abych tady zůstala“. Hrozně mě překvapilo, když mne požádali, abych si stoupla na konec fronty „navrátivších se“ a řekla si poručíkovi Sarahí o formulář žádosti o občanku. Tak jsem se konečně potkala se stejnými blázny jako jsem já, a s divokými příběhy, které je přiměly k návratu. Jeden pán, který se vrátil po pěti letech ze Španělska i se ženou a dcerou mi řekl: „Neboj, budou se tě snažit donutit odjet, ale musíš zkrátka odmítat. Nejhorší, co se ti může stát je, že tě na dva týdny vezmou do vazby. Ale vězení je hned tady blízko a matrace jsou tam skvělé“. S ulehčením jsem si oddechla. Aspoň vím, že budu mít kde spát.

Napsali mi do spisu „zůstala“, oznámili mi, že už „se mi nikdy nepovede se dostat ze země“ a objasnili, že budou shovívaví, protože je ve hře i dítě. Neozkoušela jsem tak ty slavné matrace, protože se mnou nemohli zavřít dítě, ale taky ho nemohli nechat samotné na ulici. Klíčové pro hladké vyřízení mého případu bylo to, že jsem nikdy nevlastnila žádný majetek, který by mi byl po odjezdu zkonfiskován (nakonec, kdo z Generace Y má na Kubě nějaký majetek?). Navíc jsem měla možnost se znovu vrátit do lůna své rodiny, ze kterého jsem odešla. Každý týden jsem se dostavila na imigrační na pravidelnou kontrolu, až do října 2004, kdy nám znovu vystavili průkazy totožnosti. Přídělovou knížku nám vrátili v polovině prosince. Všechno bylo jako dřív.
Nechci tímto příběhem vysvětlovat to, co dodnes mnoho lidí považuje za šílenství, ale říci těm, kteří o něčem podobném někdy uvažovali, že je to možné. Není to tak neuskutečnitelné, ani tak neobvyklé, jak se nás snaží přesvědčit nesrozumitelné migrační vyhlášky a zákony. Měsíce jsem v Curychu surfovala po internetu a hledala svědectví o tom, že je to možné a nacházela jen slova údivu, podezření a odmítání. Proto jsem pro další choromyslné blázny, kteří uvažují o cestě zpět, napsala tento Příběh o jednom návratu.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s