Deník deníku

Dnes vydalo italské nakladatelství Rizzoli kompilaci mých postů na Generaci Y pod titulem „Cuba libre“. Doufám, že budu brzy moci ohlásit vydání i ve svém rodném jazyce. Zde je úvodní text knihy o začátcích Generace Y, která v těchto dnech slaví své druhé narozeniny a čítá už 300 publikovaných postů.

Je duben a není moc co dělat. Jenom se dívat z balkónu a konstatovat, že je všechno stejné jako to bylo v březnu a v únoru. Náměstí Revoluce – komolé lízátko, které by každé dítě vystrašilo – dominuje betonovým blokům mé čtvrti. Přede mnou nese osmnáct betonových pater ceduli Ministerstva zemědělství. Jeho velikost je nepřímo úměrná produktivitě naší země, a tak dalekohledem sleduji prázdné kanceláře a rozbitá okna. Bydlím v  „ministerské“ čtvrti, což mi umožňuje vyslýchat ty vysoké budovy, ze kterých vycházejí nařízení a rozhodnutí pro celý stát. Mým koníčkem je zaměřit na ně lupu a říci si: „když oni sledují mě, budu je sledovat taky“. Nic moc jsem těmito inspekcemi modrým kukátkem nezískala, jen jakýsi pocit nehybnosti vždy projde sklem a vklouzne betonem do našeho domu postavenému podle jugoslávského vzoru.

Dívám se na ty, kteří s prázdnou taškou odcházejí na trh a často se také s prázdnou vracejí. Taky mám takovou umělohmotnou tašku, ale většinou ji nosím složenou v kapse. Aby nebylo vidět, že i mě pohltila mašinérie front, hledání potravy, drby o tom, jestli na přídělový trh dorazila nějaká kuřata nebo ne… Jsem  nakonec úplně stejně posedlá tím, abych získala nějaké zboží, ale snažím se, aby to na mě nebylo moc vidět.

Mezi delirii, kdy počítám holuby, co létají kolem komolého lízátka, a kdy se sama sebe ptám, čím naplním svoji plastovou tašku, mě náhle napadne nejnebezpečnější myšlenka za celých mých třicet dva let. Vypadá to, že byl ten nápad ovlivněný vlhkým dubnovým šílenstvím, že byl plodem chorobného jarního neklidu. Přitáhnu si svůj starý notebook, který mi kdysi prodal jeden, co potřeboval motor ze starého chevroletu, aby se odplavil pryč, a začnu psát. Cesta tomu Mahalhaesovu učni nevyšla, ale počítač už byl můj a nebylo cesty zpět. Začínám něčím mezi výkřikem a otázkou, ještě ani nevím, že to bude můj první post, prvorozená jednotka jednoho deníku. Scéna je jednoduchá. Jedna unavená žena beze snů přestala pozorovat a začala vyprávět to, co nevidí v nudné televizi a směšných národních novinách.

Než jsem začala psát zklamané obrazy reality, vnitřní hlas mě apaticky varoval, že mé psaní stejně nic nezmění. Strach mi našeptával, že matčino vzepětí může uškodit budoucnosti dvanáctiletého syna. Slyším hlas své vlastní matky, která na mě křičí: „Do čeho ses to proboha namočila!?“ a předvídám obvinění, že jsem špionem CIA nebo agentem Státní bezpečnosti, obvinění, která budou padat ze všech stran. Ten policajt kdesi hluboko ve mně se málokdy mýlí. Ale ten blázen tamtéž  mi nedovolí poslouchat. A tak začnu tvořit svůj první post a s ním se do popředí dostává taška, vysoké a neproduktivní ministerstvo i plavidlo vznášející se na vlnách průlivu.

Měsíce po prvním textu sedím před třemi sty tisíci komentářů od čtenářů, dvěmi sty posty a tisíci příběhy a snažím se je vtěsnat na stránky jedné knihy. Choderlos de Laclos /PIERRE AMBROISE FRANCOIS CHODERLOS DE LACLOS, 1741-1803, AUTOR MJ. ROMÁNU V DOPISECH „NEBEZPEČNÉ ZNÁMOSTI“ pozn. edit./ by se mi smál, kdyby viděl, jak se snažím vystopovat vývoj jednoho z komentátorů na základě jeho příspěvků, popsat hněv některých jiných a ukázat klikatou cestu, kterou jsem prošla já sama. Dopisové romány už ze sebe vydaly všechno, ale síť se svými odkazy, interaktivitou a horkými místy se literatury skoro ještě nedotkla. Je tak těžké lineárně a na papíře obsáhnout celý virtuální svět, že jsem to nakonec vzdala. Dosáhla jsem jen toho, že v deníku deníku, který jednoho dne publikuji, budou mít možnost něco říct všichni: Generace Y, bloggerka i čtenáři.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s