Ideologický kýč

Při tlumeném osvětlení, s mojitem v ruce si vychutnávám písně, jež by mi v jiné situaci připadaly přeslazené, nevkusné a primitivně otextované. Nechám spát toho kritika, kterého nosím kdesi uvnitř, a dám se unášet – pokud situace zaslouží – texty, ve kterých se střídá „bolest“ s „láskou“, „utrpením“ a „smrtí“. Jsem schopná tolerovat romantický kýč, ale nesnáším špatný vkus v politice. Zneužívání obrazů a hesel, jejich omílání dokola, než ztratí veškerý emocionální obsah, jen zvýrazňuje nevkus vlastní extrémně ideologizované společnosti, jako je ta naše.

Pár záběrů z „Bazaru revolučního umění“ na jedné z hlavních ulic Staré Havany potvrzuje moji hypotézu o dekorativních prvcích spojených s ideologií. Ke koupi kteréhokoli z těch symbolů člověk potřebuje jinou měnu, než v jaké je nám placeno za práci. Je zvláštní, že „ikony“ nezištného odevzdání se společnosti jsou prodávány na základě jednoznačného vztahu mezi nabídkou a poptávkou. Peníze se proměňují v mikinu, čepici nebo batoh, sloužící později jako relikvie, jako část pilíře jedné utopie.

Tváře v tomto malém obchodě jsou pro mnoho lidí mimo Kubu součástí subkultury, bouřící se proti statu quo. Jsou to emblémy, na které se mnozí odvolávají při pokusech změnit to, co se jim nelíbí na jejich společnosti. Jenomže tady na Ostrově se děje pravý opak. Ti, kteří na nás shlížejí z plakátů a triček, jsou pro nás právě strůjci současného řádu, systému, ve kterém už padesát let žijeme. Jak bychom mohli nosit některý z těchto symbolů, aniž bychom měli pocit, že přijímáme kulturu moci a emblémy těch, kteří nám vládnou?

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s