Camila a její proutěný košík


Po dlouhé době jsme měli s několika přáteli v Camilině domě jakýsi novoroční stmelovací rituál. Sedivše na podlaze v zápalu brebentění jsme do proutěné košíku vkládali útržek papírku se svým jménem, osobním přáním, návrhem a proroctvím k roku, který započal. Několik se nás na schůzku dostavilo se svými zamýšlenými odpověďmi, nicméně několikrát se v lednu stalo, že bylo obzvlášť těžké předpovědět nebo toužit po jakékoliv věci, v polovině krizové nejistoty. Přesto jsme se pokusili co nejméně myslet na své životy, dávat si ambice nebo věstit, co by se nám mohlo stát.

Předtím, než jsme ukončili tento výroční večírek, přečetli jsme si psaníčka z minulého setkání před dvanácti měsíci a porovnali je s těmi současnými, která jsme vhodili do koše. Toto povídání bylo pravdou, kterou proběhly zamýšlené aspirace a nesplněné plány, třebaže se nám v takovýchto případech podařilo zasmát se sobě samotným a pokoušet znovu svou fantazii. Málokrát se mi zdařily předpovědi ohledně toho, co se stane na mém ostrově, ačkoliv si myslím, že kdyby se byla splnila slušná část z mého přání, bylo by to ne kvůli skutečným událostem, nýbrž díky mé tvrdohlavosti. Mezi účastníky tohoto setkání se nápadně opakovalo přání po radikalizaci v zemi, následováno – s velkým odstupem – srdečnou touhou a úzkostí po vyhovujícím útočišti.

Na každém srazu kolem košíku jsme zaznamenali, že číslo tech, kteří se rozhodli emigrovat, vzrostlo. Takzvané ,,sdružení papírkových útržků´´ se tak proměnilo v povolení seznamu nepřítomných, v inventář iluzí celé skupiny přátel, která – před očekávanou chybou – raději zvedla kotvy a odplula. Ke Camile, naší sladké hostitelce, se chodí tisíce kilometrů až do jejího malého ayestaránského domečku. V těchto dnech se může přihodit, že bude přebírat horu našich závazků a proroctví, která jsme – rok po roku – napsali a shromáždili v její síni. Vím, že zachová tyto nažloutlé lístečky, poselství od frustrované generace, jasný důkaz toho, že jsme nikdy nepřestali věrit, dokonce ani v těch nejtěžších časech.

,,Silvestrovské objetí všem těmto ,,štítkům´´ roztroušeným po celém světě, komentátorům tohoto blogu, kubánským blogerům v tuzemsku i zahraničí, z pohledu jiných, překladatelům Generace Y, kteří – z ochoty – zpřístupňují tyto texty spoustě lidem, těm, kteří přepisují texty, které po telefonu diktuji a potom je vystavují na Twitteru, všem, kteří mi posílají tisíce emailů z celého světa a volají mi domů, aby mi řekli takové věci, jako třeba že můj handicap surfařky mi nezabrání v poznání. Všem radost, štěstí a pohodu do roku 2010, který začne za pár dní.´´

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s