Strážní andělé

Snění je ještě legální

Snění je ještě legální

Všude vidím policajty. Nevím, jestli je mám nalepené na sítnici, nebo jestli jejich počty v posledních měsících opravdu výrazně vzrostly. Jezdí v náklaďácích Mercedes Benz, po třech se rozmísťují na nároží a na několika místech ve městě dokonce chodí s německými ovčáky. Zatímco stovky moderních zaoblených kamer nás pozorují seshora, tito příslušníci v uniformách nás kontrolují z úrovně ulice a jejích rozbitých chodníků. Objevují se z ničeho nic a mizí právě ve chvíli, kdy je člověk nejvíc potřebuje. Umí bystře odhalit ilegální pytel cementu, ale ve čtvrtích, kde neustále roste kriminalita, je člověk potká málokdy.

Máme tu také ty v civilu, „strážné anděly“, kteří nechybí v žádné frontě, kulturním centru, nebo kdekoli, kde se sejde víc lidí pohromadě. Už je není tak snadné odhalit, protože vyměnili pruhované svetry, kostkované košile a vojenský sestřih za převleky, které mohou mít podobu i dreadů s barevnými copánky, nebo trenek, vylézajících vysoko nad pás kalhot. Nosí teď mobilní telefony, sluneční brýle a kožené sandály, ale pořád je na nich vidět, že sem nepatří. Do situací, o kterých informují, se nehodí. Jdou na filmový festival, ale nikdy neviděli nic od Felliniho. Přijdou do galerie, ale nejsou schopni říci, jestli se jedná o figurální, nebo abstraktní dílo. Naučili je převleky, ale nepodařilo se jim z tváře smazat grimasu pohrdání těmi „maloburžoazními slabůstkami“, mezi které patří všechny formy umění.

Nemám největší strach z těch s kovovou plackou s číslem na hrudi, ani z těch tajných, co spisují udání, ale z policajta, kterého si všichni nosíme uvnitř. Z toho, který zapíská na píšťalku strachu, abychom se ničeho neodvážili a zachrastí želízky lhostejnosti pokaždé, když už přetékáme kritikou a vlastními názory. Absolvoval Akademii autocenzury a je moc šikovný v ukazování cest, které nepřinesou žádné problémy. Jeho trestní zákoník obsahuje jen pár krátkých odstavců. První: „Nepleť se do problémů“. A druhý „Nic, co uděláš, stejně nemůže nic změnit“. Když se někdy po ránu vzbudíme s chutí umlčet kopání jeho bot v naší hlavě, rychle nám připomene mříže, soudy a chlad okresních věznic. Nemusí ani zvednout obušek nad naše záda, protože umí zasáhnout oblast strachu a použít chvaty z karate, které naše tělo nechají bolavé, nepohyblivé a poslušné příkazu: „Zůstaň v klidu, je lepší čekat“.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s