Vyloučení, skutečná kontrarevoluce

Slovo „revolucionář“ má v současnosti na Kubě úplně jiný význam než jaký bychom našli v jakémkoli slovníku španělštiny. Aby si člověk takové označení zasloužil, stačí když se vyznačuje spíš konformismem než kritickým myšlením, dává přednost poslušnosti před rebelií a podporuje staré spíše než nové. Aby vás brali jako revolucionáře, musíte umět být ve vhodných chvílích potichu a pozorovat zvůli a prostopášnost kolem sebe, aniž byste poukazovali na ty, kdo jsou za ně zodpovědní. Slovo, pod kterým jsme si kdysi představovali zlom a změnu se přetavilo v synonymum „reakcionáře“. Paradoxně jsou dnes právě ti, kteří věří, že ochraňují esenci „revoluce“ těmi, kteří vykazují největší politickou strnulost a nevraživě prosazují tresty pro reformisty.

Silou vlastní zkušenosti se takovýmto sémantickým mutacím naučil Esteban Morales, který měl ještě před nedávnem to privilegium, že se mohl naživo objevovat před televizními kamerami. Člen komunistické strany, akademik a specialista na témata spojená se Spojenými Státy měl nebezpečný nápad napsat článek proti korupci. Článek nebyl primárně zaměřen na každodenní krádeže a podvody, díky kterým ze dne na den přežívá mnoho kubánských rodin, ale na etický rozklad, jež se uhnízdil ve vyšších vrstvách mezi mocnými, kde se defrauduje ve velkém. Měl ten nešťastný nápad napsat, že „na vládních a státních pozicích jsou lidé, kteří se finančně zajišťují na dobu kdy revoluce padne“. I když je tento závěr zřejmý z pouhého pohledu na tlusté krky vedoucích pracovníků, nablýskaná auta Geely funkcionářů korporace CIMEX, nebo na  vysoké mříže lemující zahrady obchodních hodnostářů, Morales měl tu drzost, aby na to poukázal zevnitř samotného systému.

Inspirován výzvami ke konstruktivní kritice, k nazývání věcí jejich pravými jmény a otevřenosti, Morales věřil, že jeho text bude interpretován jako zdravý zájem člověka, který chce přispět  k záchraně celého procesu. Zapomněl ale, že mnoho takových už bylo označeno za frakcionáře, zmanipulované ze zahraničí, závislé na pozlátku moci a ideologicky zvrácené. Za menší prohřešky už mnozí novináři přišli o zaměstnání a studenti o místo na univerzitě, utrpěly jimi kariéry ekonomů, právníků a dokonce i zemědělců. Potrestán vyloučením ze svého útvaru Komunistické strany Kuby vstoupil tento dříve spolehlivý profesor na cestu, o níž víme kde začíná, ale nevíme kde končí. Zkušenost říká, že cesta potrestaných už nevede zpět. Defenestrovaní si nakonec uvědomí, že ti, které považovali za „nepřátele“, by se mohli jednou stát osobami nesoucími původní význam slova „revoluce“.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s