Oslava



V den jako je tento je mi hrozně líto, že nemám připojení k internetu, abych mohla sdílet radost s komentaristy svého blogu. Přiťuknout si klávesnicemi, připít si před obrazovkou a poděkovat všem, kdo mě podporovali slovy povzbuzení, kritikami a nápady.

Před třemi lety otevřela nesmělá žena, kterou jsem kdysi byla, tento virtuální prostor, aby zde vyprávěla o realitě, ve které žije, a bylo v tom víc obav než jistoty. Pamatuji si nedůvěřivost prvních čtenářů, pochyby druhých, identitu státní bezpečnosti nebo CIA, kterou mi přisoudili jiní, všechna klopýtnutí na svízelné cestě k umění sdílet názory. Cítím se, jako bych od roku 2007 dodnes žila najednou šest nebo sedm životů, plných úspěchů, ale také poznamenaných neustálým nátlakem represivního aparátu, který odmítá usnout.

Ale protože jsem chronický optimista, ponechám si jen ty uspokojující výsledky: rozrůstající se blogosféru, zeď, ve které se objevují pukliny, Podcast, který jsem před pár týdny spustila, všechny sms zprávy, které jsem dostala jako blahopřání ke jmenování „Hrdinou svobody vyjadřování“ od Mezinárodního institutu žurnalistiky a teď navíc příjemné překvapení ve formě ocenění Cenou prince Clause 2010.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s