Rušičky

cableria

Rádio, které jsem dostala k posledním narozeninám, odpočívá plné prachu na knihovně. Proč bych ho také zapínala, když z něj není skoro nic slyšet? V téhle čtvrti, plné ministerstev a antén k rušení krátkovlnných vysílání ze zahraničí, nejsou dobře slyšet dokonce ani domácí stanice. Já si myslela, že budu moci poslouchat Deutsche Welle, abych si udržela živou znalost němčiny a reproduktor na mě místo očekávaného „Guten Tag“ vychrlil jen jakýsi bzukot.

Žijeme na tomto ostrově uprostřed úplné války radiových frekvencí. Na jedné straně vysílání Radio Martí ze Spojených států, zakázané, ale mezi mými spoluobčany dost populární, a na druhé straně bzukot používaný k jeho umlčení. Přístrojům, nabízeným v oficiálních obchodech, vymontují součástku umožňující přijímat zahraniční vysílání a policie je vycvičená v odkrývání domáckých zařízení zlepšujících příjem na terasách domů.

Ale i uvnitř hledají lidé místo, kde se podaří jim se zbavit pískání těch nesnesitelných rušiček, ať už je to v rohu, u okna, nebo nalepený na strop. Je běžné vidět lidi roztažené po podlaze ve snaze vychytat nejlepší bod, kde je domácí program zastíněn tím co k nám přichází zvenku. Je celkem jedno, co na tom druhém konci vysílají. Není důležité, jestli je to nudný hudební pořad, zprávy v angličtině, nebo předpověď počasí z druhého konce světa. Balzámem pro uši je cokoli co zní jinak, cokoli co je prosté směsi hesel a nesvobodné prózy, kterou každý den vysílají kubánské stanice.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s