Umění říct i neříct

Když člověk vyrůstá zvyklý na luštění každého řádku v novinách, umí najít v hromadě rétoriky zrnko původní informace a špetku novosti, kterou skrývá. Proto my Kubánci umíme vyčmuchat to, co nebylo řečeno, jsme experti na odkrývání žvanění a nacházení (velmi hluboko) reálných příčin, které se za ním skrývají. Projekt programové linie pro VI. Kongres komunistické strany je skvělým cvičebním materiálem na zdokonalování našich schopností, paradigmatickým příkladem praktického umění mluvit bez mluvení, které se u nás stalo státním projevem.

Na svých více než třiceti stranách obsahuje ekonomické návrhy, které by se hodily spíše na ministerstvo financí než jako směřování politické strany. Je pravda, že nepoužívá slovník barikád, který všechno řeší pomocí hesel. Přesto je to ale pocukrovaný seznam věcí, které by se mohly uskutečnit pouze kdyby systém opravdu fungoval. Ti z vás, kteří si myslí, že svoji skepsi přeháním, by se měli podívat na závěrečné body z minulého kongresu a zkontrolovat si, kolik z nich se opravdu uskutečnilo.

Když zapomeneme na tlachání, je pozitivní, že bude ulehčeno rozpočtovému sektoru, této obrovské pijavici, která se živí mnou, tebou a námi všemi. Potěšující je také rozšíření prostoru pro vlastní podnikání. Jenže vždycky když se někoho zeptám, jestli si nechá vystavit licenci, odpoví mi, že nehodlá státu „skočit na špek“ a začít platit daně. Nedůvěra se překonává nesnadno a když nějaká vláda zničí národní ekonomiku voluntarismem a nesmyslnými programy, je málo důvěryhodné když ji chce zase zachráňovat. Je zklamáním, že dokument neobsahuje ani řádek, týkající se občanských práv, mezi které se řadí i zrušení migračních omezení, které nám Kubáncům zamezují svobodně opouštět a vracet se do vlastní země. Taky se nikde nemluví o svobodě shromažďování a projevu, bez kterých se naši představitelé budou i nadále chovat víc jako dozorci ve fabrice než jako zástupci lidu.

Komunistická strana se sejde v dubnu, bude schválena nějaká programová linie velmi podobná té v této knížečce a za jeden či dva roky se budeme ptát, co se stalo s tolika inkoustem na papíře. Co se stalo s tím programem, ve kterém se mluvilo o zdokonalování a zlepšování, místo měnění a rušení?

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s