Palanda

Neležely jsme spolu na jedné palandě už více než dvacet let. Sestra radši spávala dole, kvůli strachu, že spadne uprostřed noci. Já, odvážnější, jsem na školách v přírodě šplhala do výšek těch rozvrzaných postelí. S výmluvou na věk jsem skákala po zubožené matraci, která s každým skokem vypouštěla mračno usazeného prachu na čerstvě povléknuté povlečení. Sestra si stěžovala, že jí špiním polštář botami plnými bahna z polí, kde jsme pěstovali tabák a dávali si šlofíka. S trpělivostí prvorozené dokonce tolerovala mé noční náměsíčné tlachání.

O dvě desetiletí později jsme se na palandě sešly znovu. Tentokrát jsme neměly ani deku. Má sestra a já, jedna postel nahoře a druhá dole, ve tmě, v cele policejní stanice na rohu ulic Infanta a Manglar. My dvě, kdysi mobilizované na zemědělské práce, zadržené o mnoho let později těmi, kteří určitě taky spávali v táborech v Guiru, Alquízaru, v Los Palacios, nebo Batabanó. Zatímco jsem uléhala na prkna, ptala se nás nějaká žena odvedle, proč jsme zavřené. Silný zápach záchodů, vyplňující celý prostor a místo gongu, který svolával do práce, hlídala dveře uniforma se zachmuřenou tváří.

Paměť s námi hraje triky. Teď, když vzpomínám na ubytovny plné adolescentů, se mi vzpomínky pletou s obrazem cely na 4. stanici, odpoledne 24. února 2010. Má sestra a já, jak se dělíme o plechovku kondenzovaného mléka se spolužačkami a najednou vržené na jakousi chodbu, kde na nás řvou a cloumají s námi policajti. Má sestra a já, na věčné palandě, která může být stejně tak uprostřed barevné půdy v Pinar del Río, jako ve vlkém sklepě v El Cerro. Z ubytovaných holek se staly uvězněné ženy, z pionýrek na sběru banánů a pomerančů z nás jsou občanky, nastrkané násilím do antonu. Má sestra a já, jedna postel nad druhou. Ona bojácná, s chvějícím se hlasem, protože už se o mne nemůže ani postarat, ani mě bránit.

V těchto dnech je tomu právě rok, co nezákonně zatkli mou sestru a mne, když jsme šly podepsat knihu kondolencí za smrt Orlanda Zapaty Tamaya. Nahlásila jsem to na vojenské prokuratuře, na státním zastupitelství, národnímu shromáždění a hlavnímu ředitelství státní policie. Od žádné z těchto institucí jsem nedostala odpověď. Zde je znovu audio nahrávka, kterou se mi toho dne podařilo pořídit mobilním telefonem.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s