Palanda

Neležely jsme spolu na jedné palandě už více než dvacet let. Sestra radši spávala dole, kvůli strachu, že spadne uprostřed noci. Já, odvážnější, jsem na školách v přírodě šplhala do výšek těch rozvrzaných postelí. S výmluvou na věk jsem skákala po zubožené matraci, která s každým skokem vypouštěla mračno usazeného prachu na čerstvě povléknuté povlečení. Sestra si stěžovala, že jí špiním polštář botami plnými bahna z polí, kde jsme pěstovali tabák a dávali si šlofíka. S trpělivostí prvorozené dokonce tolerovala mé noční náměsíčné tlachání.

O dvě desetiletí později jsme se na palandě sešly znovu. Tentokrát jsme neměly ani deku. Má sestra a já, jedna postel nahoře a druhá dole, ve tmě, v cele policejní stanice na rohu ulic Infanta a Manglar. My dvě, kdysi mobilizované na zemědělské práce, zadržené o mnoho let později těmi, kteří určitě taky spávali v táborech v Guiru, Alquízaru, v Los Palacios, nebo Batabanó. Zatímco jsem uléhala na prkna, ptala se nás nějaká žena odvedle, proč jsme zavřené. Silný zápach záchodů, vyplňující celý prostor a místo gongu, který svolával do práce, hlídala dveře uniforma se zachmuřenou tváří.

Paměť s námi hraje triky. Teď, když vzpomínám na ubytovny plné adolescentů, se mi vzpomínky pletou s obrazem cely na 4. stanici, odpoledne 24. února 2010. Má sestra a já, jak se dělíme o plechovku kondenzovaného mléka se spolužačkami a najednou vržené na jakousi chodbu, kde na nás řvou a cloumají s námi policajti. Má sestra a já, na věčné palandě, která může být stejně tak uprostřed barevné půdy v Pinar del Río, jako ve vlkém sklepě v El Cerro. Z ubytovaných holek se staly uvězněné ženy, z pionýrek na sběru banánů a pomerančů z nás jsou občanky, nastrkané násilím do antonu. Má sestra a já, jedna postel nad druhou. Ona bojácná, s chvějícím se hlasem, protože už se o mne nemůže ani postarat, ani mě bránit.

V těchto dnech je tomu právě rok, co nezákonně zatkli mou sestru a mne, když jsme šly podepsat knihu kondolencí za smrt Orlanda Zapaty Tamaya. Nahlásila jsem to na vojenské prokuratuře, na státním zastupitelství, národnímu shromáždění a hlavnímu ředitelství státní policie. Od žádné z těchto institucí jsem nedostala odpověď. Zde je znovu audio nahrávka, kterou se mi toho dne podařilo pořídit mobilním telefonem.

Advertisements

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s