Zákazy

Co je jiné? Vůně a teplota, pomyslím si napřed. Pak se přidají zvuky, tak osobité pro každé místo, šeď zimní oblohy nebo temné vody řeky, která protéká částí Evropy. Co je ve skutečnosti to nové? stále se ptám sama sebe, zatímco zkouším nové chutě tuhle nebo někomu prvně podávám ruku tamhle. Snad hudba, zvuk tramvaje, když brzdí u zastávky, sníh, který se vrší na kraji chodníku, sněženky, jež se derou ven, ačkoli je možná ještě čekají nejhorší mrazy. V čem spočívá ta zvláštnost? Ve zvuku kostelních zvonů, které spolu – zdá se – každou celou hodinu soupeří, či ve starobylých domech, v jejichž stínu se zdají stavby staré Havany mladé.

Ale ani hojnost moderních aut, ani wi-fi, která umožňuje připojení k internetu téměř všude, nejsou tím, v čem podle mě tkví ta velká změna. Ani trafiky plné novin, přeplněné police obchodů, pes uprostřed uličky v metru, s nímž je zacházeno jako s pánem situace. Tím zvláštním není ochota prodavaček, téměř naprostá absence front, chrliče s ostrými drápy a tesáky na fasádách či víno, z nějž se kouří a které se pije spíš pro zahřátí než pro potěšení chuťových pohárků. Žádný z těchto dojmů, s nimiž se setkávám poprvé nebo jsem je už skoro zapomněla během onoho desetiletí, kdy jsem necestovala, není tím, co odlišuje ostrov – který teď vnímám z odstupu – od zemí, jež při této příležitosti navštěvuju.

Ta hlavní odlišnost spočívá v tom, co je či není dovolené. Od chvíle, kdy jsem poprvé vystoupila z letadla, čekám, že mi někdo vynadá, že se objeví někdo, kdo mě upozorní, že „tohle se nesmí“. Vyhlížím dozorce, který mi přijde říct, že „není povoleno fotit“, zamračeného policistu, jenž na mě zakřičí „občanko, identifikujte se“, úředníka, který mi zahradí cestu se slovy „vstup zakázán“. Ale ještě jsem se s žádnou z těchto na Kubě tak běžných postav nesetkala. A tak pro mne tím velkým rozdílem nejsou lahodné housky se semínky, zbloudilé hovězí, které se navrací na můj talíř, ani zvuk cizí řeči doléhající k mým uším. Ne. Tím velikánským rozdílem je to, že na sobě ustavičně necítím to červené světlo něčeho zapovězeného, nečekám zvuk píšťalky, který mě překvapí při něčem nepovoleném, nemám neustále pocit, že cokoli, co udělám nebo si pomyslím, by mohlo být zakázané.

3 thoughts on “Zákazy

  1. Milá dámo, nelžete, byl sem na Kubě a nikdo mě nekontroloval, nešikanoval, fotografoval jsem co jsem chtěl. Policistu jsem viděl až z auta na dálnici, jinak ani v Havaně jsem jej nezaznamenal. Proč lžete o své vlasti, zemi hrdých lidí? Všimla jste si v Praze žebráků? Máme jich zde hojně. Na Kubě jsem nic takového neviděl. Viděl jsem tam např. školku plnou krásných usmívajících se dětí! Jako před rokem 1989 u nás. Mluvil jsem s lidmi, kteří odsuzují takové jako jste Vy – lháře v cizím žoldu.

  2. Tak soudruhu, už máte letenku a sbalené kufry? Vy tam totiž můžete kdykoliv, oni sem jen hodně těžko, Vy lháři v bolševickém žoldu!

  3. Autorce nepatří jenom díky za zajímavý pohled zevnitř, ale za to všechno, co obětovala a společně s jinými dokázala(za propuštění oněch 52 politických věznů kvůli zahraničnímu tlaku může především ona),..
    Logika prohnilýho komouše- jednou jsem někde byl a vim věechno narozdíl od tebe, která tam jenom žiješ a bojuješ za něco(několikrát byla zmlácená, za podání trestní obžaloby na ublížení na zdraví není samozdřejmě dodnes nikdo stíhán…) a snaží se něco změnit aby se měl dobře její syn a já jen sedim na zadku a píšu si tady kecy dědka co b y chtěl zpátky starý režim, protože se nekradlo(nebo nějaká jiná irelevantní kravina v totalitním režimu?). Hnusí se mi to. Chápu, tehdy jste byl třeba mladý, holky vás chtěly a celkově byl ten svět lepší žejo, protože kdo držel hubu a nevystrkoval hlavu z davu(nebo jste režimu ještě přisluhoval?), ten se vezl. A to,že jakkákoliv jinakost, přeneseně pravda byla trestána opravdu něco vím. To,že jste se tehdy líbil holkám a měl jste něco jinýho, než dneska starou manželku, stereotyp a Zemana v televizi je věc jedna, ale nikdynikdynikdy by to člověku s IQ alespon 70 nenapadlo dávat větší váhu.
    jsem akorát hrozně nasraná, tak se omlouvám všem těm 70 plus..
    A ne na Kubu, do severní koreje bych Vám to přála!

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s