Průkaz nebo pas?

Foto: Silvia Corbelle

Celá ulice ho oslovuje tím zvláštním příjmením, které zdědil po svém dědovi z Baskicka. V ideologických otázkách měl jasno, vždycky dával najevo, že je muž činu. Schůze za schůzí, hlášení za hlášením, udání za udáním, jen málo lidí ho překonalo v plnění zkoušek, které dostával od systému. Jedna z jeho charakteristik byla také odměřená tvář před nekomfortními jedinci a otevřená náruč pro ty co sdílí jeho ideologické názory. Takový byl až do minulého týdne.

Jeho rodokmen přinesl ovoce a on konečně dosáhl na španělský pas. V komunistické straně mu dali na výběr: bud může získat cizí státní občanství nebo být dále členem strany. Věrný, ale ne hloupý, zvolil to první. Už pár dní žije nový život bez červeného průkazu a stranických pravidel. Už začal pomrkávat po svých sousedech disidentech. „Víš, že se mnou můžeš vždycky počítat“ tohle včera vybalil na jednoho souseda, na kterého ještě nedávno donášel.

Zajímavé, že tahle politická organizace, která se chlubí mezinárodní solidaritou, nechce mít ve svých řadách komunistu se dvěma národnostmi. Vzhledem k nestálosti jejich názorů zůstává otázkou, jestli dříve v jejich ideologii opravdu nebo jestli byli pouzí oportunisté. Možná, že když si vybrali pas, zvolí teď jenom jinou masku, novou barvu pleti jako chameleóni.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s